Šetření, které začíná slovy „najděte všechno o X“, končí složkou, kterou nikdo nemůže použít. Šetření začíná otázkou dostatečně úzkou na to, aby ji odpověď vyřešila — a co je zásadní, dostatečně úzkou na to, aby odpověď mohla znít ne.
„Je zapsaný vlastník tohoto plavidla stejnou společností, která má smlouvu na provoz přístavu?“ je otázka. Má dvě možné odpovědi a obě jsou užitečné.
„Co tato osoba skrývá?“ není otázka. Předpokládá vlastní odpověď a všechno, co bude následně nalezeno, bude vykládáno jako její potvrzení. Není to povahová vada; takto funguje pozornost každého z nás, a proto to místo ní musí obstarat struktura.
Poté postupujte v tomto pořadí:
- Napište si otázku dříve, než se na cokoli podíváte.
- Napište, co by na ni odpovědělo v obou případech.
- Průběžně zaznamenávejte každý zdroj spolu s datem a tím, co uváděl.
- Skončete, jakmile je otázka zodpovězena, včetně případu, kdy je odpověď ne.
Čtvrtý krok lidé vynechávají nejčastěji. Šetření bez podmínky ukončení pokračuje, dokud se někdo neunaví, a výsledkem je hromada místo zjištění.