Vyšetřovací metoda se odvíjí od toho, o jaký druh skutku šlo, protože různé skutky zanechávají různé stopy.
Trestné činy proti osobě — ublížení na zdraví, vražda, sexuální trestné činy. Důkazy jsou převážně fyzické a lékařské, rychle se znehodnocují a první hodiny jsou důležitější než u kterékoli jiné kategorie. Místo činu, tělo, lékařské vyšetření, svědci.
Trestné činy proti majetku — vloupání, krádež, poškozování cizí věci. Stopy jsou v místě vniknutí a na tom, s čím bylo manipulováno. Problémem je spíše množství než složitost: pracuje se s forenzní triáží a s operativními informacemi o sériích, nikoli s jednotlivými místy činu jedno po druhém.
Finanční a hospodářská trestná činnost — podvod, praní peněz, korupce. Důkazy jsou listinné a nacházejí se v registrech, účtech a korespondenci. Neznehodnocují se, ale jsou záměrně zastírány a práce spočívá v rekonstrukci, nikoli ve shromažďování.
Organizovaný zločin — obchodování s lidmi, drogami nebo střelnými zbraněmi. Trestný čin je spíše strukturou než událostí a vyšetřuje se jako síť: kdo co přepravuje, kdo komu platí, který přechod, která společnost.
Kyberneticky závislá trestná činnost — neoprávněný průnik, ransomware. Důkazy jsou proměnlivé způsobem, který u fyzických důkazů neplatí: mění se v okamžiku, kdy se na ně nahlíží, a během probíhajícího vyšetřování mohou být na dálku zničeny.
Co je stejné u všech. Popis toho, co se stalo, ověřovaný materiálem, který existuje nezávisle na tomto popisu. Každá výše uvedená kategorie je jinou odpovědí na jednu otázku: kde je materiál, který nezávisí na něčích slovech?
Zdroj. UNODC, Handbook on police accountability, oversight and integrity and Crime scene and physical evidence awareness; Europol, Serious and Organised Crime Threat Assessment, https://www.europol.europa.eu/